Nejcennější v době digitalizace jsou informace. Nesdílené informace, jsou mrtvé informace. Buďme proto součástí lepší budoucnosti 🍀

 

BIM

Počátky metodiky BIM sahají do 70. let dvacátého století a za posledních desítky let se posunuly dramaticky kupředu – z teorie do aplikované praxe. Zkratka BIM (Building Information Modelling) se používá pro informační modelování staveb, který představuje vytvoření, užití a správa dat stavby během celého jejího životního cyklu.
M ale lépe vystihuje slovo Management zaměřený především na řízení toku informací o stavbě.

 

BIM

= metoda, nikoliv jedna aplikace

BIM INFORMAČNÍ MODEL

= databáze dat

BIM PROCES

= výměna, sdílení a správa informací

 

BIM metoda je vhodná pro jakoukoliv stavbu, nejen v pozemním stavitelství, kde je v současné době uplatnění asi největší, ale postupně se začíná využívat i v dopravním stavitelství, příp. v dalších speciálních typech vč. inženýringu.

 

Informační model stavby (IMS) = digitální dvojče stavby

... je základním pilířem metody BIM. Spojují se v něm všechny informace o stavbě během celého životního cyklu, není to jen 3D zobrazení, ale všechny informace, které se ke stavbě váží – od grafické podoby, přes informace o vlastnostech použitých stavebních prvků, komunikaci až po záznam procesů.


Informační model stavby je tedy databáze informací, které zahrnují kompletní data o životního cyklu stavby - od jejího investičního záměru, přes přípravu dokumentací, výstavbu až po její dokončení a následnou správu. Data lze využít také i při její demolici a ekologické likvidaci. Do této databáze přistupují všichni účastníci v dané fázi, vkládají do ní data a naopak z ní čerpají informace.

 

Digitální model stavby (DIMS) = mnohem víc než jen 3D model

... v sobě propojuje grafické i negrafické informace a je zobrazením prostorového uspořádání a vlastností stavby v digitální podobě. Je tak tvořen z prvků obsahujících grafická i negrafická data, např. polohu, geometrické a fyzikální vlastnosti, textová uživatelská data atd.


Základní DIMS vzniká v CAD / BIM systémech určených pro navrhování stavby a zjednodušeně lze říct, že zatímco v CAD systémech projektanti pracují s čarami bez informačních hodnot, s čarami kategorizovanými pomocí uživatelských hladin, tak v BIM pracují projektanti s jednotlivými stavebními prvky rozdělenými do systémových kategorií (elementů).

​Jak se pak začne stavba rodit, digitální model se postupně rozšiřuje o informace vložené dalšími stavebními profesemi. Digitální model stavby je tedy zdrojem většiny informací a veškeré změny provedené v modelu se projeví ve všech výkresech a výkazech.

 

CDE = místo jediné pravdy

Pro řízení stavby metodou BIM je nutnou podmínkou společné datové prostředí CDE (Common Data Environment). To je prostředí, kam mohou přistupovat všichni zúčastnění v dané fázi stavby a kde mají možnost sdílet důležité informace. Kde také naleznou vždy jejich aktuální podobu. CDE není jen chytré uložiště dokumentů, ale slouží především k digitalizaci procesů a komunikace, včetně jejich nesmazatelné digitální stopy.

 

Co je vymodelováno, to je možné vykázat
Rychlá možnost řešení změn je nespornou výhodou práce v BIM. Změny se v projektech budou objevovat vždy a to ve všech fázích od návrhu, až po demolici objektu. Rychlé řešení změn a sledování jejich důsledků vede k možnosti mnohem informovanějšího rozhodnutí, k potenciální úspoře peněz, či zrychlení výstavby.

 

BIM v ČR
Vláda schválila 25. září 2017 Koncepci zavádění metody BIM v ČR. BIM tak považuje za základní nástroj digitalizace stavebnictví. Klíčovým datem koncepce je nově datum 1. 7. 2023, kdy bude zavedena povinnost použití metody BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na projektové a stavební práce financované z veřejných rozpočtů. Limit je stanoven na 137,5 mil. Kč u stavebních prací a na 5,5 mil. Kč u prací projekčních. Součástí koncepce je plán postupného zavádění BIM ve stavební praxi v letech 2018 – 2027.

 

PŘÍNOSY NASAZENÍ METODIKY BIM

standardizované prostředí spolupráce

efektivní užívání nových technologií

lepší rozhodovací procesy

zamezení sporů

minimalizace rizik

efektivnější vynakládání finančních prostředků v průběhu celého životního cyklu stavby